Tmavobělka krátkonohá

Melanoleuca brevipes

jedlá

horizontal rule

 

horizontal rule

Popis:

 Klobouk: šedě nahnědlý, matný, poněkud hygrofánní, vysycháním získává okrově nahnědlou barvu, často po delší dobu s tmavším hrbolem, Ø 4-10 cm. Lupeny: špinavě bílé, s lehkým šedým tónem, zoubkem přirostlé jako u čirůvek. Třeň: podobné barvy jako klobouk, mírně podélně vláknitý, na příčném řezu s tmavší kůrou, téměř vždy kratší než šířka klobouku! Dužnina: bělavá, v třenové bázi výrazně nahnědlé, zejména v koře třeně mírně chrupavkovitá. Výtrusný prach: bílý, amyloidní. Cystidy: na ostří lupenů drobně jehličkovité, téměř nevyčnívající, na špičce většinou poseté drobnými krystalky. Výskyt: na okrajích cest, v parcích, na loukách; duben až květen, potom zase až pozdě na podzim od listopadu do prosince. Záměna: Tmavobělka krátko-nohá má více velmi podobných příbuzných, které je možné bezpečně rozlišit pouze pomocí mikroskopu. Žádná tmavobělka však není skutečně jedovatá. Rodové znaky: Rod Melanoleuca je tvořen přibližně 30 těžko určitelnými druhy, které je ale možné jako tmavobělky snadno rozeznat. Podobají se čirůvkám, mají však pružnou, téměř chrupavčitou dužninu, což jsou vlastnosti společné s penízovkami. Výtrusný prach je bílý nebo krémový a vždy amyloidní. Výtrusy jsou bradavčitě. Na rozdíl od podobných běločechratek (Leucopaxillus) nemají hyfy v plodnicích přezky.
 

horizontal rule

                           

horizontal rule

Webmaster:

horizontal rule