Štítovka jelení

Pluteus atricapillus

jedlá

horizontal rule

horizontal rule

Popis:

 Vůně: čerstvá, voní mírně po křenu, při zasychání jako Kumarin. Klobouk: tmavě nebo světle hnědý, lehce vrostle, radiálně vláknitý, holý, často hedvábně lesklý, 0 5-12 cm. Lupeny: zprvu krémově bílé, v období zralosti lososově růžové, u třeně volné. Třeň: bělavý, s poněkud tmavší síťovou vláknitou kresbou. Dužnina: měkká a bílá. Výtrusný prach: lososově růžový. Cystidy: na lamelách na vrcholu typicky hákovité, pod mikroskopem velmi nápadné (vyobr. str. 19). Výskyt: na mrtvém dřevě listnatých stromů; květen až listopad. Záměna: nebezpečné následky by mohla mít záměna se závojenkami rostoucími v půdě. V období zralosti mají stejnou barvu lupenů, lupeny jsou však zoubkem připojené. Štítovce jelení je velmi podobná nezávadná štítovka černolemá (P. atromarginatus). Rozezná se podle načernalého ostří lupenů. Rodové znaky: Rod štítovek (Pluteus) ve střední Evropě obsahuje cca 50 druhů, které se od sebe někdy jen těžko rozlišují. Štítovka jelení je jeden z největších a nejhojnějších druhů. Stejně jako ona žijí i ostatní saprofyticky na dřevě. Vnitrorodové třídění probíhá na základě rozdílné stavby pokožky klobouku, která může být tvořena protáhlými hyfami nebo kulovitými buňkami. Výtrusy jsou oválné až elipsovité, hladké.
 

horizontal rule

                           

horizontal rule

Webmaster:

horizontal rule