Bedla červenající

Macrolepiota rhacodes

jedlá

horizontal rule

horizontal rule

Popis:


Klobouk: Více střechovitě šupinatý než u bedly vysoké a s méně výrazným vrcholem, 0 10-15 cm. Lupeny: bílé, někdy s tmavěhnědým ostřím. Třeň: mladý je bílý, starý má okrově hnědou barvu, bez žíhání, prstenec podobný jako u bedly vysoké. Dužnina: i při nejmenším poranění získá asi po půl minutě intenzivní šafránové zbarvení, potom hnědne. Výskyt: v listnatých a jehličnatých lesích, často na prosvětlených místech; srpen až říjen. Záměna: díky červenající dužnině je tento druh dobře rozlišitelný. V zahradách na kompostové zemině roste zvláště hojná forma, bedla zahradní (M. rachodes var. hortensis), která se vzhledově liší souvislejší šupinatostí klobouku a nohou s mohutnou hlízou. Ta váže částice písku a humusu z bezprostředního okolí a bývá tedy tmavší. Názory na poživatelnost bedly zahradní jsou různé. V některých případech konzumovali houbaři tuto houbu prokazatelně bez obtíží. Francouzští mykologové popisují podobnou bedlu jedovatou (M. venenata), jejíž dužnina rovněž červená. Tento druh způsobuje poruchy trávení, a může se zaměnit za zahradní formu bedly červenající. Naštěstí je u nás vzácná. Bedla panenská (M. puellaris) je menší a téměř nečervená, barva všech částí této houby je téměř bílá.

horizontal rule

                           

horizontal rule

Webmaster:

horizontal rule